Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2022

30. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 27. července 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 7. do 31. 7. 2022. Měsíc bude v novu, nastává konjunkce s Venuší. Planety jsou vidět nejlépe ráno. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce se trochu snížila. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu. Čína vypustila k její stanici laboratorní modul Wentian. SpaceX provedla rekordní počet startů během jednoho roku. Před 125 lety se narodil český astronom Alois Peřina, který se zasadil o stavbu Brněnské hvězdárny.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 28. července v 19:54 SELČ. V úterý 26. 7. bude jeho srpek vpravo nahoru od Venuše a ve středu ráno, 27. 7. jej najdeme vlevo od Venuše.

Saturn Autor: Stanislav Maléř
Saturn
Autor: Stanislav Maléř
Planety
Saturn (0,4 mag) je o půlnoci již 15°nad jihovýchodem a nejvýše nad jihem (výška asi 25°) je po půl třetí ráno. Jupiter (−2,6 mag) je o půlnoci ve výšce 7° nad východem a nejvýše nad jižní obzor stoupá až po páté hodině ráno při východu Slunce (výška asi 42°). Mars (0,3 mag) je za svítání asi 35° nad jihovýchodem. Venuše (−3,8 mag) je v půl páté ve výšce 10° nad VSV.
Na Jupiteru můžeme Velkou červenou skvrnu (GRS) pozorovat nejlépe v pátek 29. 7. ve 3:20 SELČ a 31. 7. ve 4:55.

Aktivita Slunce se opět trochu snížila. Na povrchu jsou méně aktivní oblasti s mnoha malými skvrnkami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází v tomto týdnu spodní částí obrysu těla Hadonoše. K nalezení pomůže jasná hvězda zéta Ophiuchii (2,5 mag). Vyznačena je i na přehledové fotografii, když jsme hledali hvězdokupu M10 (vyznačeny jsou delta, epsílon a zéta nad Štírem – alfa Scorpii je Antares). V dalekohledu uvidíme mlhavý obláček s nápadným zjasněním, které je kolem jádra a není přesně uprostřed hlavy komety. Fotograficky jde zachytit také ohon(y). Mapku k vyhledání nabízí czsky.cz.

Kosmonautika

Na ISS proběhlo výstup do volného kosmu, při kterém Rus Oleg Artěmjev a Italka Samantha Cristoforetti mj. pracovali na dalším zprovozňování evropské robotické paže. Mezinárodní vesmírnou stanici můžeme ještě i v tomto týdnu pozorovat také navečerní obloze jako jasnou hvězdu letící oblohou. Předpovědi přeletů nabízí např. Heavens-Above.com.

137179.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

Čínská raketa CZ-5B vynesla laboratorní modul Wentian. Po připojení k čínské stanici Tiangong bude tvořit zálohu modulu Tianhe, rozšíří vědecké kapacity stanice a umožní její trvalou obyvatelnost, podobně, jako je už více než 20 let obydlena ISS.

Popis laboratorního modulu čínské stanice Tiangong s názvem Wentian. (Schéma není zcela aktuální k stavu, v jakém je modul v červenci 2022, ale pro názornost jej přidáváme, jak bylo dříve publikováno). Autor: CNSA/Martin Gembec
Popis laboratorního modulu čínské stanice Tiangong s názvem Wentian. (Schéma není zcela aktuální k stavu, v jakém je modul v červenci 2022, ale pro názornost jej přidáváme, jak bylo dříve publikováno).
Autor: CNSA/Martin Gembec

SpaceX provádí v Texasu opakované testy turbočerpadel Starship S24. V budoucnu očekávejme i statický zážeh. Raketa SuperHeavy, booster B7, byla odvezena zpět do výrobní haly a musí z ní být postupně sejmuty a zkontrolovány motory, protože při testu průtoku paliva zde došlo pod raketou k výbuchu, který možná některé poškodil.

Mezitím dochází k pravidelným startům družic Starlink. Start mise 3-2 proběhl z kalifornského Vandenbergu 22. 7. a družice byly úspěšně umístěny na retrográdní polární dráhu. Šlo už od 32. start SpaceX v tomto roce, čímž bylo překonáno 31 startů za rok 2021. Další start proběhl 24. 7. v 15:38 SELČ. Vyneseny byly družice letící standardně od západu k východu.

Výročí

27. července 1897 (125 let) se narodil český astronom, profesor Alois Peřina. Je nositelem Nušlovy ceny z roku 1952. Působil nejprve v Ostravě a poté učil a řediteloval na gymnáziu v Brně. Po 2. světové válce se ve Společnosti pro vybudování lidové hvězdárny v zemském hlavním městě Brně zasadil o založení této moravské metropolitní observatoře. Věnoval se také popularizaci astronomie.

28. července 1867 (155 let) se narodil americký astronom Charles Perrine. V době působení na Lickově observatoři objevil několik komet, mezi nimi i 18D/Perrin-Mrkos. Tato kometa je považována za ztracenou. Pozorována byla pouze v letech 1896, 1955 a 1968. V letech 1904-1905 objevil měsíčky Jupiteru Himalia a Elara (fotograficky přes 36palcový Crossley Reflector). Před ním objevil v roce 1892 Barnard Amaltheu a pak už byly známy jen čtyři Galileovy měsíce. Proto byly jeho objevy označeny Jupiter VI a VII. V roce 1909 se vzdal pozice na Lickově observatoři a stal se ředitelem observatoře v argentinské Cordobě. Pokračoval v cestách za zatměními Slunce započatými na Lickově observatoři a pokusil se i dokázat Einsteinovu teorii relativity o ohybu světla poblíž Slunce, na což upozornil Einstein v r. 1911, jenže neměl štěstí na počasí při zatměních v letech 1912 a 1914, a tak se to podařilo až Eddingtonovi v r. 1919.

29. července 1982 (40 let) zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice byla vypuštěna v roce 1977 a obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek v Sojuzu 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena tak, aby případné zbytky nezasáhly obydlené oblasti.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na večerní obloze
  • výročí: Lunar Orbiter 5
  • výročí: Ludvík Očenášek
  • výročí: Phoenix
  • výročí: Brian G. Marsden
  • výročí: Sylvain Arend
  • výročí: MSL – Curiosity

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Charles Perrine, Saljut 6, Alois Peřina, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce přes sluneční filtr bez úprav

Další informace »